Zirkon
Zirkon chemický vzorec ZrSiO4 (křemičitan zirkoničitý), je čtverečný minerál. Název odvozen z perského zargun – zbarvený jako zlato, podle barvy jedné z odrůd.
Původ zirkonu:
- magmatický – akcesorický minerál v kyselých vyvřelých horninách (granity, diority, syenity, leukogranity, pegamtiky). V bazických a ultrabazických horninách vzácný. Větší krystaly se vyskytují v pegmatitech.
- metamorfní – běžný akcesorický minerál (fylity, svory, ruly).
- sedimentární – odolný vůči mechanickému i chemickému zvětrávání, typický "těžký" minerál úlomkovitých (klastických) usazenin pískovců a drob.
Zirkon je nejstarší známý minerál na Zemi (ve vztahu k věku Země, ne k lidskému poznání), stáří vzorku nalezeného v Jack Hills v Austrálii bylo stanoveno na 4,4 mld. roků.
Odrůdy:
- Hyacint - žlutočervený, červenohnědý
- Jargon - bezbarvý, bledě slámově žlutý na Srí Lance
- Starlit - modrý, vyskytuje se v Pailinu v Kambodži. Žíháním lze změnit barvu, ale časem opět vybledne.
Využití:
Pěkně zbarvené odrůdy se díky vysokému indexu lomu světla používají ve šperkařství. Nejčastěji se brousí do oválných nebo kulatých tvarů, někdy se používá i diamantový brus. Většinou pocházejí z nalezišť na Srí Lance, v Barmě a v Thajsku.
Využívá se průmyslově na výrobu žáruvzdorných cihel, keramiky, glazur, vláken, oxidu zirkoničitého.
Radioaktivní rozpad zirkonu lze využít k určování stáří hornin.
Dostupné tvary zirkonů Royalis
