1b. MONA LISA

MONA LISA

Úchvatný portrét překrásné ženy svádí diváka svojí rafinovaností a symbolickou náznakovostí. Je svůdnou, a přesto citlivou oslavou ženského půvabu a přirozenosti v té nejčistější formě. Portrét ženy je na první pohled nekomplikovaný, ale řeč jejího těla v sobě skrývá něco víc. Je zřejmé, že žena je nahá, avšak představuje se
nám v póze, která není pojata explicitním způsobem a reflektuje ženskou plachost, zdrženlivost a rozhodnutí neukazovat víc, než ona sama chce. Záměrem bylo
zachytit přirozenou krásu ženy bez šperků, oblečení a jiných přikrašlujících elementů.

Svůdnost a rafinovanost ženské moci je zde zachycena v intimní póze, kdy si žena rukou zakrývá citlivé partie a umožňuje nám je vnímat až jako druhořadé. Zlatý pás
z 24karátového ryzího zlata, který vertikálně protíná plátno, představuje světlo vycházející z místnosti, která se nachází za ženou. Světlo, které protíná noc a bojuje
s temnotou, je zde použito jako symbol – ekvivalent právě k ženskému pohlaví, které je přirozeně něžné, citlivé a pečující. Žena je světlem a ve vesmíru je protiváhou k přirozené hrubosti a síle mužského pohlaví, které lze chápat jako stín.